19. Nato záloha rychle povstala ze svého místa. Vyběhli, jakmile vztáhl svou ruku, přišli do města a obsadili ho, pospíšili si a město zapálili ohněm.
20. Muži z Aje se ohlédli za sebe a hle, uviděli, jak kouř vystoupil z města k nebesům, ale nebylo v jejich silách, aby utíkali tam ani tam. Lid utíkající do pustiny se obrátil proti pronásledovateli.
21. Jozue a všechen Izrael viděli, že záloha obsadila město a že z města vystoupil kouř. Vraceli se tedy zpět a pobíjeli muže z Aje.
22. A ti z města jim vyšli naproti, takže byli v sevření Izraele z jedné i z druhé strany. Pobíjeli je, aniž by z nich nechali někoho přežít nebo uniknout.
23. Krále Aje však chytili živého a přivedli jej k Jozuovi.
24. I stalo se, jakmile Izrael přestal zabíjet veškeré obyvatele Aje na poli v pustině, v níž je pronásledovali (všichni padli ostřím meče, do svého úplného vyhlazení), že se všichni z Izraele vrátili do Aje a vybili ho ostřím meče.
25. V onen den bylo všech padlých mužů i žen dvanáct tisíc, všichni lidé z Aje.
26. Jozue nespustil ruku, ve které vztáhl srpáč, dokud nezasvětil zkáze všechny obyvatele Aje.
27. Pouze dobytek a kořist z onoho města zabrali Izraelci pro sebe, podle Hospodinova slova, které Jozuovi přikázal.
28. Jozue Aj spálil a proměnil ho ve věčnou hromadu sutě, spoušť až do tohoto dne.