6. Tu řekl Hospodin Jozuovi: Neboj se jich, neboť já je zítra touto dobou všechny uvrhnu probodené před Izrael. Jejich koně ochromíš a jejich válečné vozy spálíš ohněm.
7. Jozue a všechen bojeschopný lid s ním na ně tedy náhle přitáhl k vodám Merómu a napadli je.
8. Hospodin je vydal Izraeli do ruky. Pobíjeli je a pronásledovali je až k velkému Sidónu, do Misrefótmajimu a až na pláň Mispu na východě. Pobíjeli je, aniž by z nich nechal někoho přežít.
9. A Jozue s nimi naložil podle toho, co mu řekl Hospodin: Jejich koně ochromil a jejich válečné vozy spálil ohněm.
10. Jozue se v onen čas navrátil zpět, dobyl Chasór a jeho krále zabil mečem, protože Chasór byl předtím hlavou všech těchto království.
11. A pobili všechno živé, co v něm bylo, ostřím meče vykonali klatbu. Nezůstalo naživu nic, co dýchalo; Chasór spálil ohněm.
12. A všechna města těchto králů a všechny jejich krále Jozue dobyl a vybil je ostřím meče. Zasvětil je zkáze, jak to přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův.
13. Izrael ovšem nespálil žádná města, která stojí na hromadě sutě, kromě Chasóru. Pouze ten Jozue spálil.
14. Všechnu kořist z těchto měst a dobytek jim synové Izraele zabrali. Každého člověka ovšem zabili ostřím meče, až je vyhladili. Neponechali z nich žádného, kdo dýchal.
15. Jak to přikázal Hospodin svému otroku Mojžíšovi, tak přikázal Mojžíš Jozuovi a Jozue tak učinil. Neubral jediné slovo ze všech, která Hospodin Mojžíšovi přikázal.