13. Izrael ovšem nespálil žádná města, která stojí na hromadě sutě, kromě Chasóru. Pouze ten Jozue spálil.
14. Všechnu kořist z těchto měst a dobytek jim synové Izraele zabrali. Každého člověka ovšem zabili ostřím meče, až je vyhladili. Neponechali z nich žádného, kdo dýchal.
15. Jak to přikázal Hospodin svému otroku Mojžíšovi, tak přikázal Mojžíš Jozuovi a Jozue tak učinil. Neubral jediné slovo ze všech, která Hospodin Mojžíšovi přikázal.
16. A tak Jozue zabral celou tuto zemi: Pohoří a celý Negeb, celou zemi Gošen a Šefelu, Arabu a izraelské pohoří i jeho podhůří.
17. Od hory Chalak zvedající se k Seíru a až k Baalgádu v libanonském údolí pod pohořím Chermón. Všechny jejich krále zajal, pobil je a usmrtil.
18. Jozue vedl se všemi těmito králi válku po mnoho dnů.
19. Nebylo města, které by se syny Izraele uzavřelo mír, kromě chivejských obyvatel Gibeónu. Všechna je zabrali bojem.
20. Neboť se to stalo od Hospodina, že posilnil jejich srdce, aby vyvolali válku s Izraelem, aby na ně uvalil klatbu, aby pro ně nebylo smilování, aby je vyhladil, jak to Hospodin přikázal Mojžíšovi.
21. V onen čas přišel Jozue a vyhladil Anákovce z pohoří, z Chebrónu, z Debíru, z Anábu, z celého judského pohoří a z celého izraelského pohoří. Jozue je zasvětil zkáze spolu s jejich městy.
22. V zemi synů Izraele nezbyl žádný z Anákovců, zůstali pouze v Gaze, v Gatu a v Ašdódu.
23. Jozue zabral celou tu zemi podle všech slov, která Hospodin promluvil k Mojžíšovi. Jozue ji předal Izraeli do dědictví, jejich kmenům, podle jejich podílů, a země měla klid od války.