1. Jakmile jeruzalémský král Adonísedek uslyšel, že Jozue dobyl Aj a zasvětil ho zkáze (tak, jak naložil s Jerichem a s jeho králem, tak naložil s Ajem a s jeho králem) a že obyvatelé Gibeónu uzavřeli mír s Izraelem a zůstali mezi nimi, stalo se,
2. že se hrozně bál, protože Gibeón bylo velké město, jako jedno z měst královských, a protože bylo větší nežli Aj a všichni jeho muži byli hrdinové.
3. Tu vzkázal Adonísedek, král Jeruzaléma, k chebrónskému králi Hóhamovi, k jarmútskému králi Pirámovi, k lakíšskému králi Jafíovi a k eglónskému králi Debírovi:
4. Vystupte ke mně a pomozte mi, ať pobijeme Gibeón, protože uzavřel mír s Jozuem a se syny Izraele.
5. Pět emorejských králů se tedy shromáždilo a vytáhli: Král Jeruzaléma, král Chebrónu, král Jarmútu, král Lakíše, král Eglónu, oni a všechna jejich vojska, utábořili se u Gibeónu a bojovali proti němu.
6. Tu vzkázali gibeónští muži Jozuovi do tábora v Gilgálu: Nespouštěj svou ruku ze svých otroků. Vystup rychle k nám, zachraň nás a pomoz nám, vždyť se proti nám shromáždili všichni emorejští králové sídlící v pohoří.
7. Jozue tedy vytáhl z Gilgálu, on a s ním všechen bojeschopný lid i všichni udatní hrdinové.
8. A Hospodin Jozuovi řekl: Neboj se jich, neboť jsem ti je vydal do ruky, nikdo z nich před tebou neobstojí.
9. Jozue k nim přišel náhle; celou noc táhl z Gilgálu.
10. Hospodin je přivedl před Izraelem do zmatku a pobil je v Gibeónu velkou porážkou. Pronásledoval je směrem ke svahu u Bétchorónu a pobíjel je až do Azeky a Makedy.
11. I stalo se při jejich útěku před Izraelem, když byli na svahu u Bétchorónu, že na ně Hospodin svrhl z nebes velké kameny až do Azeky, a umírali. Těch, kteří zemřeli prostřednictvím kamenného krupobití, bylo více než těch, jež zabili synové Izraele mečem.
12. Jozue tehdy promluvil k Hospodinu, v den, kdy Hospodin vydal Emorejce před syny Izraele, a řekl před zraky Izraelců: Zůstaň stát, slunce, v Gibeónu! I ty, měsíci, v údolí Ajalónu!