24. Poučte mě a já umlknu, dejte mi porozumět, v čem jsem zbloudil.
25. Čím jsou hrozné upřímné řeči? Co však kárá vaše kárání?
26. Rozhodnete se snad kárat výroky a nechat znít do větru řeči zoufalce?
27. To potom necháte padnout los na sirotka a zaprodáte svého bližního.
28. Nyní tedy buďte tak laskavi, pohleďte na mě, copak vám budu do očí lhát?
29. Přestaňte prosím, ať se nespáchá zvrácenost, přestaňte už, jde tu o mou spravedlnost.
30. Cožpak je na mém jazyku zvrácenost? Nerozpozná snad mé patro zhoubné choutky?