19. Karavany z Témy je vyhlížely, průvody ze Šeby na ně čekaly.
20. Styděly se, protože každý si byl jistý; přišly až k nim a hanbily se.
21. Teď jste se tedy stali něčím takovým jako ony; když uvidíte něco děsného, bojíte se.
22. Zdalipak jsem řekl: Dejte mi něco anebo zaplaťte za mě ze svého jmění
23. a zachraňte mě z ruky protivníka, z ruky násilníků mě vykupte.
24. Poučte mě a já umlknu, dejte mi porozumět, v čem jsem zbloudil.
25. Čím jsou hrozné upřímné řeči? Co však kárá vaše kárání?