20. Šíp z luku jej nezažene, kameny z praku se před ním změnily v plevu.
21. Kyj považuje za plevu, vysmívá se mávání srpáčem.
22. Zespodu má ostré hrany, valí se blátem jako smyk.
23. Hlubinu přivádí do varu jako hrnec, moře pokládá za kelímek na mast.
24. Zanechá za sebou světélkující dráhu, člověk si až myslí, že hlubina má šediny.
25. Není mu podobného na prachu země, takového, který je zbaven všeho děsu.