4. Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, pokud víš něco rozumného.
5. Kdo určil její rozměry, jestlipak víš? Anebo kdo nad ní roztáhl měřicí šňůru?
6. Do čeho byly zapuštěny její podpěry, nebo kdo založil její rohový kámen,
7. když jitřní hvězdy společně jásaly a všichni Boží synové hlaholili?
8. A kdo zahradil moře vraty, když se vyvalilo, vyšlo z lůna?
9. Když jsem na něj položil oblak jako oděv a hustou temnotu jako plenku,
10. určil jsem mu svou hranici, umístil jsem závoru a vrata.
11. Řekl jsem: Dosáhneš až sem a dál už ne, tvé vlny hrdě dorazí pouze sem.
12. Dal jsi snad někdy za svůj život příkaz ránu? Obeznámil jsi jitřenku s jejím místem,
13. aby uchopila zemi za okraje a ničemové z ní byli setřeseni?
14. Proměňuje se jako hlína pod pečetním prstenem a oni slouží jako oděv.
15. Ničemům bude jejich světlo odepřeno, povýšená paže bude zlomena.
16. Přišel jsi snad až k pramenům moře a procházel ses po dně hlubiny?
17. Byly ti snad odhaleny brány smrti, uvidíš snad brány nejhlubší tmy?
18. Prozkoumal jsi zemi až do jejích šířek? Pověz, pokud to všechno znáš.
19. Kudy vede ta cesta, na níž sídlí světlo, a temnota, kde má to své místo,