6. ať mě na miskách spravedlnosti odváží, ať mou bezúhonnost Bůh pozná.
7. Pokud by se odvrátil z cesty můj krok, mé srdce by šlo za mýma očima a poskvrna by ulpěla na mých dlaních,
8. ať tedy zaseji a sní to někdo jiný a ať jsou vykořeněny moje výpěstky.
9. Jestliže se mé srdce dalo přivábit k cizí ženě a číhal jsem u vchodu svého bližního,
10. ať má žena jinému mele a jiní ať se nad ní sklánějí.
11. Vždyť je to hanebnost, zvrácenost hodná odsouzení.
12. Neboť je to oheň, který stravuje až k zahynutí, vykoření všechnu mou úrodu.
13. Pohrdnuli právem svého otroka či své otrokyně v jejich sporu se mnou,
14. co udělám, až Bůh povstane? Až mě navštíví, co mu odpovím?
15. Cožpak ten, který učinil v nitru mě, neučinil i jej? Což nás tentýž nepřipravil v lůně?
16. Jestliže jsem chudému odepřel jeho přání a nechal jsem vyhasnout oči vdovy,
17. jestliže jsem jídal své sousto sám, aniž by z něj jedl i sirotek --
18. vždyť u mě vyrůstal jako u otce od mého mládí a vdovu jsem vedl od lůna své matky --
19. jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu a nuzného, že nemá přikrývku,
20. jestliže mi jeho bedra nežehnala, že se zahřál vlnou ze stříže mých beránků,
21. jestliže jsem se rozehnal rukou proti sirotkovi, protože jsem viděl, že mám v bráně podporu,
22. ať mi odpadne rameno od zad a vylomí se mi paže z lokte.
23. Vždyť Boží pohroma mi nahání strach, nemohl bych snést jeho vznešenost.