1. A nyní se mi smějí ti, kteří jsou věkem mladší než já, jejichž otci jsem pohrdl tak, že jsem je odmítl nasadit ke svým ovčáckým psům.
2. Nač mi také je síla jejich rukou? Zralost u nich přišla vniveč.
3. Nedostatkem a hladomorem vyčerpaní ohlodávají suchopár uplynulé noci, zkázu a zpustošení.
4. Trhají lebedu, listí z křoví a kořen janovce, aby je zasytily.
5. Jsou vypuzeni ze společenství, křičí na ně jako na zloděje.
6. Musejí přebývat v údolním srázu, dírách v podzemí a skalách,
7. hýkají mezi křovím, zalezlí pod plevelem.
8. Blázni, ano bezejmenní, byli vymrskáni ze země.
9. A teď jsem se stal jejich písničkou, stal jsem se námětem jejich výroku.
10. Opovrhují mnou, vzdalují se ode mne a nemají zábrany plivat mi do tváře.