1. Nato Jób odpověděl. Řekl:
2. Slov, jako jsou tato, jsem už slyšel mnoho. Jste všichni mizerní utěšitelé.
3. Jestlipak budou mít konec ta nadutá slova? Nebo co tě popouzí, že takhle odpovídáš?
4. I já bych mohl mluvit jako vy, kdybyste byli na mém místě, ohánět se proti vám výroky a potřásat nad vámi hlavou.
5. Posiloval bych vás svými ústy a soustrast mých rtů by byla šetrná.
6. Jestliže promluvím, má bolest tím nebude zmírněna; zanechámli toho, v čem se mi ulehčí?
7. Už mě zcela unavil. Zpustošil jsi celou mou pospolitost.