3. Mějte se každý na pozoru před svým přítelem, nedůvěřujte žádnému bratru, protože všichni bratři podvádějí a všichni přátelé pomlouvají, kudy chodí.
4. Každý podvádí svého přítele, nikdo nemluví pravdu; učí svůj jazyk mluvit klam a jsou unaveni činěním zla.
5. Bydlíš uprostřed podvodu; kvůli podvodu mě odmítli znát, je Hospodinův výrok.
6. Proto takto praví Hospodin zástupů: Hle, já je přečistím a vyzkouším, protože jak jinak bych měl jednat s dcerou svého lidu?
7. Jejich jazyk je jako smrtící šíp, svými ústy podvádějí. Vyslovuje pokoj pro svého přítele, ale ve svém nitru mu strojí léčku.
8. Cožpak je za to nemám navštívit? je Hospodinův výrok. Zdalipak se moje duše nepomstí na národě, jako je tento?
9. Pláču a běduji nad horami, naříkám nad stepními pastvinami, protože jsou vypáleny, nikdo jimi ani neprochází a není slyšet hlas dobytka. Od nebeského ptactva až po zvěř, všichni uletěli a utekli.
10. Proměním Jeruzalém v hromady kamení a doupě šakalů, judská města proměním ve zcela opuštěná místa bez obyvatel.
11. Kdo je natolik moudrý, aby tomu porozuměl? Ke komu promluvila Hospodinova ústa, aby to oznámil? Proč zahynula země a byla vypálena jako pustina, kterou nikdo neprochází?
12. A Hospodin řekl: Protože opustili můj zákon, který jsem jim předložil, a neposlouchali mě a nežili podle zákona,
13. ale žili podle svého umíněného srdce i chodili za baaly, jak je to naučili jejich otcové.
14. Proto takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, nakrmím tento lid pelyňkem a dám jim pít otrávenou vodu.