11. Kdo je natolik moudrý, aby tomu porozuměl? Ke komu promluvila Hospodinova ústa, aby to oznámil? Proč zahynula země a byla vypálena jako pustina, kterou nikdo neprochází?
12. A Hospodin řekl: Protože opustili můj zákon, který jsem jim předložil, a neposlouchali mě a nežili podle zákona,
13. ale žili podle svého umíněného srdce i chodili za baaly, jak je to naučili jejich otcové.
14. Proto takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, nakrmím tento lid pelyňkem a dám jim pít otrávenou vodu.
15. Rozptýlím je mezi národy, které neznali oni ani jejich otcové. Pošlu za nimi meč, dokud s nimi neskoncuji.
16. Toto praví Hospodin zástupů: Uvažte to a zavolejte plačky, ať přijdou! Pošlete pro moudré ženy, ať přijdou!
17. Ať si pospíší a začnou nad námi bědovat. Ať z našich očí plynou slzy, ať se z našich víček řine voda,
18. vždyť ze Sijónu je slyšet hlas bědování: Jak jsme zničeni! Velmi se stydíme, neboť jsme opustili zemi, protože strhli naše příbytky.
19. Proto ženy, slyšte Hospodinovo slovo a ať vaše ucho přijme slovo jeho úst. Naučte své dcery bědovat a své přítelkyně naříkat,
20. protože do našich oken vystoupila smrt. Přišla do našich paláců, aby vyhladila děti z ulic i mládence z náměstí.
21. Promluv: Toto je Hospodinův výrok: Lidské mrtvoly padnou na povrch pole jako hnůj a jako pokos za žencem a nebude, kdo by je posbíral.
22. Toto praví Hospodin: Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí, ať se hrdina nechlubí svou zdatností, ať se bohatý nechlubí svým bohatstvím,