8. Jsou to vykrmení, bujní hřebci; všichni dychtí po ženě svého bližního.
9. Cožpak je za to nemám navštívit?, je Hospodinův výrok. Zdalipak se moje duše nepomstí na národě, jako je tento?
10. Vystupte na jeho vinohrady a ničte, ale nezničte je úplně. Odstraňte jeho výhonky, protože nejsou Hospodinovy.
11. Dům izraelský i dům judský mi totiž byl zcela nevěrný, je Hospodinův výrok.
12. Lhali o Hospodinu a říkali: Kdepak on. Zlo na nás nepřijde, nezažijeme meč ani hlad.
13. Ti proroci jsou jen vítr a Hospodinovo slovo v nich není. Tak se jim stane.
14. Proto takto praví Hospodin, Bůh zástupů: Protože jste mluvili toto slovo, hle, svá slova učiním ve tvých ústech ohněm a tento lid dřívím a stráví je.
15. Hle, dome izraelský, přivedu na vás zdaleka národ, je Hospodinův výrok, národ prastarý, národ odvěký, národ, jehož jazyk neznáš, ani nerozumíš, co mluví.
16. Jeho toulec je jako otevřený hrob, všichni jsou hrdinové.
17. Pohltí tvoji sklizeň a tvůj chléb, pohltí tvoje syny a tvoje dcery, pohltí tvůj brav a tvůj skot, pohltí tvou révu i tvůj fíkovník. Mečem rozboří tvá opevněná města, na která ty spoléháš.
18. Ale ani v oněch dnech, je Hospodinův výrok, vás nezničím úplně.
19. I stane se, až se budete ptát: Proč nám Hospodin, náš Bůh, toto všechno provedl? že jim odpovíš: Jako jste mě opustili a sloužili jste ve své zemi cizím bohům, tak budete sloužit cizincům v zemi, která není vaše.