24. Neříkají si v srdci: Bojme se Hospodina, svého Boha, který dává podzimní i jarní déšť ve svůj čas a zachovává nám týdny ustanovené pro sklizeň.
25. Narušily to vaše viny a vaše hříchy před vámi zadržely dobro.
26. Protože se v mém lidu našli ničemové, každý číhá jako přikrčený ptáčník -- nastražili past a lapají lidi.
27. Jako klec plná ptáků, tak jsou jejich domy plné podvodu; takto dosáhli vysokého postavení a získali bohatství.
28. Ztloustli a dosáhli blahobytu, překročili i každou hranici zla. Nepomohou získat právo, sirotka nehájí, ale těší se z vlastního úspěchu. Chudým právo nezjednají.
29. Cožpak je za to nemám navštívit? je Hospodinův výrok. Zdalipak se moje duše nepomstí na národě, jako je tento?
30. V zemi dochází k hrozné a otřesné věci:
31. Proroci prorokují lživě a kněží berou věci do svých rukou, a mému lidu se to tak líbí! Co však budete dělat na konci toho všeho?