18. Jako po vyvrácení Sodomy, Gomory a jejich sousedních měst, praví Hospodin, nikdo se tam neusadí, syn člověka v něm nebude pobývat.
19. Hle, vystupuje jako lev z jordánské houštiny na stále zelenou pastvinu, ale v okamžiku ho z ní zaženu a určím nad ní toho, kdo je vyvolený. Neboť kdo je jako já? Kdo mě předvolá k soudu? Kdo je ten pastýř, který přede mnou obstojí?
20. Proto slyšte Hospodinovo rozhodnutí, které učinil o Edómu, jeho plány, které vymýšlí proti obyvatelům Témanu: Jistě je budou vláčet, i nejmenší ze stáda. Jistě kvůli nim zpustoší jeho pastvinu.
21. Zvukem jejich pádu se třese země. Zní volání, jeho zvuk je slyšet až u Rákosového moře.
22. Hle, vzlétne jako orel, poletí a roztáhne svá křídla nad Bosrou. V onen den bude srdce edómských hrdinů jako srdce ženy v porodních bolestech.
23. O Damašku. Chamát a Arpád je zahanben, protože slyšeli zlou zprávu. Jsou bezradní, jako když je na moři nepokoj a nemůže se utišit.
24. Damašek ochabl, obrátil se na útěk. Zmocnilo se ho zděšení, zachvátila jej tíseň a bolest jako rodičku.
25. Jak je opuštěné slavné město, město radosti!
26. Proto jeho mládenci padnou na jeho náměstích a v onen den všichni bojovníci zahynou, je výrok Hospodina zástupů.
27. Zapálím oheň na hradbách Damašku a ten stráví Benhadadovy paláce.
28. O Kédaru a o královstvích Chasóru, která pobil babylonský král Nebúkadnesar. Toto praví Hospodin: Povstaňte, vytáhněte proti Kédaru a zničte syny východu.