10. Dodnes se nepokořili, nebáli a nežili podle mého zákona a podle mých ustanovení, která jsem předložil vám a vašim otcům.
11. Proto takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, jsem rozhodnut uvést na vás zlo a vyhladit celého Judu.
12. Vezmu ostatek Judy, ty, kteří se rozhodli jít do egyptské země pobývat tam jako cizinci. V egyptské zemi všichni zahynou, padnou mečem a hladem. Zahynou od nejmenšího do největšího, zemřou mečem a hladem. Stanou se prokletím, předmětem hrůzy, kletbou a potupou.
13. Tak jako jsem navštívil Jeruzalém, navštívím ty, kteří bydlí v egyptské zemi, mečem, hladem a morem.
14. Neunikne ani nepřežije nikdo z ostatku Judy, z těch, kteří přijdou pobývat do egyptské země jako cizinci; nenavrátí se do judské země, kam se jejich duše touží vrátit bydlet; ale nevrátí se, jen pár utečenců.
15. Nato všichni muži, kteří věděli, že jejich ženy obětovaly jiným bohům a všechny ženy, které stály ve velkém shromáždění a všechen lid, který bydlel v egyptské zemi, v Patrósu, Jeremjášovi odpověděli slovy:
16. Co se týče slova, které jsi k nám mluvil v Hospodinově jménu, nebudeme tě poslouchat,
17. nýbrž jistě splníme všechno, co vyšlo z našich úst; budeme obětovat královně nebes a lít jí úlitby tak, jak jsme to dělávali my i naši otcové, naši králové a naše knížata v judských městech a na ulicích Jeruzaléma. Nasytili jsme se chlebem, bylo nám dobře a zlo jsme neviděli.
18. Ale od té doby, co jsme přestali obětovat královně nebes a lít jí úlitby, jsme měli nedostatek ve všem a hynuli jsme mečem a hladem.
19. A když jsme obětovaly královně nebes a lily jí úlitby, cožpak jsme jí pekly koláče, abychom ji zobrazily, a lily jí úlitby bez vědomí svých mužů?
20. Jeremjáš všemu lidu, mužům, ženám a všemu lidu, který mu toto odpovídal, řekl: