16. Král Sidkijáš Jeremjášovi tajně přísahal: Živ je Hospodin, který nám dal tento život, že tě nedám usmrtit, a že tě nevydám do ruky těchto mužů, kteří usilují o tvůj život.
17. Jeremjáš řekl Sidkijášovi: Toto praví Hospodin, Bůh zástupů, Bůh Izraele: Jestliže opravdu vyjdeš ke knížatům babylonského krále, tvá duše bude žít, toto město nebude spáleno ohněm a budeš žít ty i tvůj dům.
18. Jestliže však ke knížatům babylonského krále nevyjdeš, toto město bude vydáno do ruky Chaldejců a spálí ho ohněm; ani ty neunikneš z jejich ruky.
19. Král Sidkijáš Jeremjášovi řekl: Bojím se Judejců, kteří přeběhli ke Chaldejcům, že mě vydají do jejich ruky a budou se mi posmívat.
20. Jeremjáš řekl: Nevydají. Poslechni, prosím, Hospodina, ohledně toho, co ti říkám. Povede se ti dobře a tvoje duše bude žít.
21. Jestliže se zdráháš vyjít, toto je slovo, které mi Hospodin ukázal:
22. Hle, všechny ženy, které zůstaly v paláci judského krále, budou vyvedeny ke knížatům babylonského krále a budou říkat: Tví důvěrní přátelé tě naváděli a přemohli tě. Tvoje nohy jsou ponořeny do bahna, oni se stáhli zpět.
23. Všechny tvé ženy a tvé syny vyvedou ke Chaldejcům, a ty jim neunikneš, ale budeš chycen babylonským králem a toto město bude spáleno ohněm.
24. Sidkijáš Jeremjášovi řekl: Ať se o těchto slovech nikdo nedozví, abys nezemřel.
25. Když se knížata doslechnou, že jsem s tebou mluvil, přijdou k tobě a řeknou ti: Oznam nám, co jsi povídal králi? Nic před námi nezatajuj, ať tě nedáme usmrtit. A co povídal král tobě?
26. -- pak jim řekni: Předložil jsem před krále svoji úpěnlivou prosbu, aby mě neposílal zpět do Jónatanova domu, abych tam nezemřel.
27. Všechna knížata přišla k Jeremjášovi a vyptávala se ho. On jim oznámil všechna ta slova, která mu přikázal král. Umlkla tedy před ním, protože se o té věci nikdo nedoslechl.
28. Jeremjáš pobýval na nádvoří stráží až do dne, kdy byl Jeruzalém dobyt. Stalo se, když byl Jeruzalém dobýván,