6. Ale oni řekli: Nebudeme pít víno, protože náš otec Jónadab, syn Rekábův, nám přikázal: Nikdy nepijte víno vy ani vaši synové.
7. Nestavte si domy, nezasévejte semeno, nevysazujte vinice a nevlastněte je, ale po všechny své dny bydlete ve stanech, abyste žili po mnoho dní na povrchu země, ve které pobýváte jako cizinci.
8. Uposlechli jsme svého otce Jónadaba, syna Rekábova, ve všem, co nám přikázal, abychom nepili víno po všechny své dny my, naše ženy, naši synové ani naše dcery
9. a abychom nebudovali domy k bydlení. Nevlastníme vinice ani pole ani semeno
10. a bydleli jsme ve stanech. Uposlechli jsme a učinili jsme všechno, co nám přikázal náš otec Jónadab.
11. Stalo se, když babylonský král Nebúkadnesar přitáhl do země, řekli jsme: Pojďme, vejděme před chaldejským vojskem a před aramejským vojskem do Jeruzaléma. A tak bydlíme v Jeruzalémě.
12. Potom se stalo k Jeremjášovi Hospodinovo slovo:
13. Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Jdi a řekni judským mužům a obyvatelům Jeruzaléma: Cožpak nepřijmete kázeň, abyste uposlechli má slova? je Hospodinův výrok.
14. Slova Jónadaba, Rekábova syna, která přikázal svým synům, aby nepili víno, jsou dodržována. Nepili ho až dodnes, protože poslechli příkaz svého otce. A já jsem k vám mluvil stále znovu, ale neposlouchali jste mě.
15. Stále znovu jsem vám posílal všechny své otroky proroky se slovy: Odvraťte se každý od své zlé cesty a dejte do pořádku své činy, nechoďte za jinými bohy, abyste jim sloužili a budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vám a vašim otcům. Ale nenakláněli jste ucho a neposlouchali jste mě.