1. Slovo, které se stalo k Jeremjášovi o všem judském lidu ve čtvrtém roce vlády judského krále Jójakíma, syna Jóšijášova (byl to první rok vlády babylonského krále Nebúkadnesara),
2. a které prorok Jeremjáš mluvil ke všemu judskému lidu a ke všem obyvatelům Jeruzaléma:
3. Od třináctého roku vlády judského krále Jóšijáše, syna Amónova, až dodnes, těchto dvacet tři let, stávalo se ke mně Hospodinovo slovo. Mluvil jsem k vám, stále znovu jsem mluvil, ale neposlouchali jste.
4. Hospodin vám posílal všechny své otroky proroky, stále znovu je posílal, ale neposlouchali jste a nenakláněli jste ucho, abyste slyšeli.
5. Říkali: Odvraťte se každý od své zlé cesty a od svých zvrácených činů a budete bydlet v zemi, kterou Hospodin dal vám a vašim otcům od věků až navěky.
6. Nechoďte za jinými bohy, abyste jim sloužili a klaněli se jim. Nezlobte mě dílem svých rukou, a neudělám vám nic zlého.
7. Ale neposlouchali jste mě, je Hospodinův výrok, jen abyste mě ke své vlastní škodě rozzlobili dílem svých rukou.
8. Proto takto praví Hospodin zástupů: Protože jste neposlouchali má slova,
9. hle, pošlu a vezmu všechny severní čeledě, je Hospodinův výrok, pošlu i pro svého otroka, babylonského krále Nebúkadnesara, a přivedu je proti této zemi, proti jejím obyvatelům i proti všem těmto okolním národům. Zasvětím je zkáze a učiním je předmětem hrůzy a úžasu a věčnými troskami.
10. Odstraním od nich hlas jásotu i hlas radosti, hlas ženicha i hlas nevěsty, zvuk ručních mlýnků i světlo lampy.
11. Tato celá země se stane troskami, hroznou pustinou, a tyto národy budou sedmdesát let sloužit babylonskému králi.
12. Stane se, že až se naplní sedmdesát let, navštívím s trestem za jejich vinu babylonského krále i ten národ -- je Hospodinův výrok -- i chaldejskou zemi a učiním ji navěky zcela opuštěnou.
13. Přivedu na tuto zemi všechna svá slova, která jsem o ní promluvil, všechno, co je zapsáno v této knize, jak prorokoval Jeremjáš o všech národech.
14. Vždyť i je samé zotročí mnohé národy a velcí králové. Odplatím jim podle jejich skutků a podle díla jejich rukou.
15. Hospodin, Bůh Izraele, mi řekl toto: Vezmi z mé ruky tento kalich s vínem hněvu a dej z něj napít všem národům, ke kterým tě posílám.
16. Až se napijí, budou se potácet a šílet kvůli meči, který mezi ně posílám.
17. Vzal jsem kalich z Hospodinovy ruky a dal jsem napít všem národům, ke kterým mě Hospodin poslal:
18. Jeruzalému, judským městům, jeho králům a jeho knížatům, abych je učinil troskami, předmětem hrůzy a úžasu a kletby, jako je tomu dnes;
19. faraonovi, egyptskému králi, jeho otrokům, jeho knížatům a všemu jeho lidu;
20. všemu míšenému lidu, všem králům země Úsu, všem králům pelištejské země, Aškalónu, Gaze, Ekrónu, ostatku Ašdódu,
21. Edómu, Moábu a synům Amónovým,
22. všem týrským králům, všem sidónským králům, králům pobřeží za mořem,
23. Dedánovi, Témovi, Búzovi a všem s vyholenými skráněmi,
24. všem arabským králům, všem králům míšeného lidu, kteří bydlí v pustině,
25. všem zimríjským králům, všem élamským králům, všem médským králům,
26. všem severním králům, blízkým i dalekým, jednomu po druhém a všem královstvím světa, která jsou na povrchu země. Král Šéšaku se napije po nich.
27. Řekni jim: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Pijte, opijte se a zvracejte, padněte a nevstanete kvůli meči, který mezi vás posílám.
28. Stane se, že odmítnou přijmout kalich z tvé ruky, aby pili. Řekni jim: Toto praví Hospodin zástupů: Musíte pít.
29. Neboť hle, s městem, které se nazývá mým jménem, již začínám nakládat zle a vy byste zůstali zcela bez trestu? Nezůstanete bez trestu, protože povolávám meč na všechny obyvatele země, je výrok Hospodina zástupů.
30. Ty však jim prorokuj všechna tato slova a řekni jim: Hospodin zařve z výšiny, ze svého svatého příbytku vydá svůj hlas, hlasitě zařve nad svou pastvinou, rozkřičí se jako ti, kdo lisují hrozny, na všechny obyvatele země.
31. Hukot proniká až do končin země, protože Hospodin vede spor s národy, soudí každé tělo a ničemy vydá meči, je Hospodinův výrok.
32. Toto praví Hospodin zástupů: Hle, od národa k národu vychází zlo, dává se do pohybu velký vichr z nejvzdálenějších částí země.
33. V onen den budou Hospodinem pobití ležet od jednoho konce země až na druhý. Nebudou oplakáváni, nebudou sebráni ani pohřbeni, budou jako hnůj na povrchu země.
34. Naříkejte, pastýři, a křičte! Válejte se v prachu vznešení předáci stáda, protože se naplnily dny pro vaši porážku a rozptýlení, padnete jako vzácná nádoba.
35. Zmizí útočiště pro pastýře i únik pro vznešené předáky stáda.
36. Slyš! Volání pastýřů a nářek vznešených předáků stáda, protože Hospodin ničí jejich pastvu
37. a pokojné pastviny jsou zpustošené kvůli Hospodinovu planoucímu hněvu.
38. Opouští svou skrýši jako mladý lev, jejich země se stala předmětem hrůzy kvůli krutému meči a kvůli jeho planoucímu hněvu.