2. Řekni: Slyš Hospodinovo slovo, judský králi, který sedíš na Davidově trůnu, ty i tvoji otroci i tvůj lid, který vchází do těchto bran.
3. Toto praví Hospodin: Vykonávejte právo a spravedlnost, vysvoboďte okradeného z ruky utlačovatele. Neutiskujte příchozího, sirotka ani vdovu a nejednejte s nimi násilně. Neprolévejte na tomto místě nevinnou krev.
4. Jestliže toto slovo budete opravdu činit, pak budou do bran tohoto domu vcházet králové, kteří budou po Davidovi sedět na jeho trůnu a budou jezdit na voze a na koních, oni a jejich otroci a jejich lid.
5. Jestliže však tato slova neuposlechnete, přísahám při sobě, je Hospodinův výrok, že se tento dům stane troskami.
6. Neboť toto praví Hospodin ohledně domu judského krále: Jsi pro mne jako Gileád, jako vrchol Libanonu; avšak učiním tě pustinou, neobydlenými městy.
7. Nachystám na tebe ničitele, každého s jeho zbraněmi, a vytnou tvoje nejlepší cedry a nechají je padnout na oheň.
8. Mnohé národy budou procházet kolem tohoto města a budou se ptát jeden druhého: Proč tohle Hospodin tomuto velkému městu provedl?
9. A budou odpovídat: Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, klaněli se jiným bohům a sloužili jim.
10. Neplačte nad zemřelým a nenaříkejte nad ním! Plačte raději nad tím, kdo odchází, protože se už nenavrátí a neuvidí svou rodnou zemi.
11. Neboť toto praví Hospodin o judském králi Šalúmovi, synu Jóšijášovu, který kraloval po svém otci Jóšijášovi a jenž vyšel z tohoto místa: Už se sem nenavrátí,
12. protože na tom místě, kam ho odvedli, zemře, a už tuto zemi nikdy neuvidí.
13. Běda tomu, kdo staví svůj dům nespravedlivě a své horní místnosti s bezprávím, kdo nechává sloužit svého bližního zadarmo a nedává mu mzdu.
14. Kdo říká: Vystavím si rozměrný dům s prostornými horními místnostmi. Vyseká v něm okna, obloží ho cedrovým dřevem a natře ho červenou barvou.
15. Staneš se snad králem, protože všechny předčíš cedrovým dřevem? Cožpak tvůj otec neměl co jíst a pít, ačkoliv vykonával právo a spravedlnost? Tehdy mu bylo dobře.
16. Pomáhal získat právo chudému a nuznému, tehdy bylo dobře. Neznamená toto znát mě? je Hospodinův výrok.