14. Cožpak sníh Libanonu opustí skalní útesy Sirjónu či vyschne horská, chladná a bystrá voda?
15. Ale můj lid na mě zapomněl. Nadarmo pálí oběti. Klopýtli na svých cestách, věčných stezkách, aby šli pěšinami, nepřipravenou cestou,
16. aby učinili svou zemi předmětem hrůzy a věčného úžasu; každý, kdo jí bude procházet, se zhrozí a bude potřásat hlavou.
17. Rozptýlím je před nepřítelem jako východní vítr; v den jejich pohromy jim dám vidět záda, a ne tvář.
18. Oni však řekli: Pojďte, ukujeme proti Jeremjášovi plán. Vždyť knězi nechybí zákon, ani rada mudrci, ani slovo prorokovi. Pojďte, ubijeme ho jazykem a jeho slovům nebudeme vůbec věnovat pozornost.
19. Hospodine, věnuj mi pozornost a slyš hlas mých protivníků.