4. Věnuj mi pozornost, můj lide, naslouchej mi, můj národe, protože ode mne vyjde zákon a náhle dám své právo za světlo národům.
5. Má spravedlnost je blízko, má záchrana vzejde a mé paže budou soudit národy. Na mne očekávají ostrovy a v mou paži skládají naději.
6. Pozvedněte své oči k nebesům a pohleďte na zemi dole, neboť nebesa se rozplynou jako kouř a země zvetší jako oděv a její obyvatelé právě tak zemřou; moje záchrana však zůstane navěky a moje spravedlnost nepomine.
7. Slyšte mne vy, kdo znáte spravedlnost, lide, v jehož srdci je můj zákon: Nebojte se lidského posměchu, jejich hanobení se neděste.
8. Vždyť je sežere mol jako oděv, červi je sežerou jako vlnu, ale má spravedlnost zůstane navěky a má záchrana z generace na generaci.
9. Probuď se, probuď, oděj se silou, Hospodinova paže, probuď se jako za dávných dnů, odvěkých generací! Což jsi to nebyla ty, která jsi rozrazila obludu a probodla draka?
10. Což jsi to nebyla ty, která jsi vysušila moře, velikou vodní hlubinu a učinila mořské hloubky cestou, aby prošli vykoupení?
11. Hospodinovi vykoupení se navrátí, přijdou s výskáním na Sijón a věčná radost bude na jejich hlavách. Dojdou veselí a radosti, žal a vzdychání utečou.