8. Vyveď lid slepý, ačkoliv má oči, a hluchý, ačkoliv má uši.
9. Ať se spolu shromáždí všechny národy, ať se shromáždí lidé! Kdo z nich to oznámí a zvěstuje nám ty dřívější věci? Ať vydají svá svědectví a ospravedlní se! Lidé to uslyší a řeknou: To je pravda.
10. Vy jste mými svědky, je Hospodinův výrok, jste mým otrokem, kterého jsem vyvolil, abyste mne poznali a uvěřili mi a porozuměli, že to jsem já. Přede mnou nebyl vytvořen žádný Bůh ani po mně žádný nebude.
11. Já, já jsem Hospodin a kromě mne žádný zachránce není.
12. Já jsem oznamoval, zachraňoval a zvěstoval, a nebyl jiný bůh mezi vámi. Vy jste mí svědkové, je Hospodinův výrok, a já jsem Bůh.
13. I od onoho dne já jsem a není, kdo by vyrval z mé ruky. Budu jednat, a kdo ji odvrátí?
14. Toto praví Hospodin, váš vykupitel, Svatý Izraele: Kvůli vám jsem poslal do Babylona a zahnal jsem je všechny na útěk -- i Chaldejce na jejich lodích plných výskání.
15. Já jsem Hospodin, váš Svatý, stvořitel Izraele, váš král.
16. Toto praví Hospodin, který činí cestu skrze moře a stezku skrze dravé vody,
17. který vyvádí vozbu i koně, vojsko i vojenskou moc. Najednou ulehnou a už nevstanou, dohořeli, zhasli jako knot:
18. Nepřipomínejte si dřívější věci a dávnými věcmi se nezabývejte.
19. Hle, činím novou věc a už vzchází, což to nevíte? Ano, učiním v pustině cestu, v pusté krajině řeky.
20. Bude mne ctít polní zvěř, šakali a pštrosi, neboť dám vodu v pustině a řeky v pusté krajině, abych dal pít svému lidu, svému vyvolenému.
21. Ten lid jsem utvořil pro sebe: budou vypravovat moji chválu.
22. Ale ty, Jákobe, jsi mne nevzýval, neboť jsi mnou unavený, Izraeli.