16. Toto praví Hospodin, který činí cestu skrze moře a stezku skrze dravé vody,
17. který vyvádí vozbu i koně, vojsko i vojenskou moc. Najednou ulehnou a už nevstanou, dohořeli, zhasli jako knot:
18. Nepřipomínejte si dřívější věci a dávnými věcmi se nezabývejte.
19. Hle, činím novou věc a už vzchází, což to nevíte? Ano, učiním v pustině cestu, v pusté krajině řeky.
20. Bude mne ctít polní zvěř, šakali a pštrosi, neboť dám vodu v pustině a řeky v pusté krajině, abych dal pít svému lidu, svému vyvolenému.
21. Ten lid jsem utvořil pro sebe: budou vypravovat moji chválu.
22. Ale ty, Jákobe, jsi mne nevzýval, neboť jsi mnou unavený, Izraeli.
23. Nepřivedl jsi mi ovci ke svým zápalným obětem, ani jsi mne nepoctil svými oběťmi. Nenutil jsem tě sloužit mi přídavnou obětí, ani jsem tě neunavoval kadidlem.
24. Nekoupil jsi mi za stříbro vonné koření, ani tukem svých obětí jsi mne neosvěžil. Avšak svými hříchy jsi mne nutil ti sloužit, unavoval jsi mne svými proviněními.
25. Já, já jsem ten, kdo mažu kvůli sobě tvá přestoupení a tvé hříchy připomínat nebudu.
26. Připomeň mi to a suďme se spolu: Ty vypočítej, proč bys měl být ospravedlněn.
27. Tvůj praotec zhřešil a tvoji prostředníci se proti mně vzbouřili.
28. Proto jsem znesvětil knížata svatyně, vydal jsem Jákoba do klatby a Izraele ke zhanobení.