7. Tráva usychá, květ vadne, když na něj zavane Hospodinův dech. Jistě, lid je jen tráva.
8. Tráva usychá, květ vadne, ale slovo našeho Boha obstojí navěky.
9. Vystup si na vysokou horu, Sijóne, nositeli dobré zprávy, pozvedni mocně hlas, Jeruzaléme, nositeli dobré zprávy. Pozvedni hlas, neboj se, řekni judským městům: Hle, váš Bůh!
10. Hle, Panovník Hospodin přichází s mocí a jeho paže pro něj vládne. Hle, jeho mzda s ním a jeho odměna před ním.
11. Bude pást své stádo jako pastýř, svou paží shromáždí jehňata a v náruči je ponese, březí povede pomalu.
12. Kdo svou dlaní odměřil vody a nebesa pídí vyměřil a do třetinky nabral prach země? Kdo odvážil hory na váze a na miskách kopce?
13. Kdo vystrojil Hospodinova ducha, kdo byl jeho rádce a poučil ho?
14. S kým se radil, aby mu dal porozumět a vyučil ho cestě práva, naučil ho poznání a dal mu poznat cestu rozumnosti?
15. Hle, národy jsou před ním jako kapka na vědru nebo jako poprašek na vahách. Hle, ostrovy nadzvedá jako smítko.
16. Stromy Libanonu nestačí na oheň a jeho zvěř nestačí na zápalnou oběť.
17. Všechny národy jsou před ním jako nic. Mají pro něj cenu menší než nic, než marnost.
18. Ke komu tedy připodobníte Boha? Jakou představu si o něm učiníte?