14. Jako rorejs nebo jeřáb, tak sípu, lkám jako holubice; mé oči zeslábly hleděním vzhůru: Panovníku, jsem utištěn, zastaň se mě!
15. Co mám mluvit? Jak mi řekl, tak i učinil. Poputuji všechna svá léta s hořkostí duše.
16. Panovníku, pro tyto věci lidé žijí a pro všechno v nich je život mého ducha. Uzdrav mě a zachovej mne při životě!
17. Hle, k pokoji mi byla hořkost nejhořčí. Ty jsi zadržel mou duši od jámy nicoty, protože všechny moje hříchy jsi odvrhl za svá záda.
18. Protože podsvětí ti nebude vzdávat chválu, smrt tě nebude chválit; tvou pravdu nebudou vyhlížet ti, kdo sestupují do jámy.
19. Živý, jen živý ti bude vzdávat chválu jako já dnes; otec synům bude oznamovat tvou pravdu.
20. Hospodine, pospěš mě zachránit! A po všechny dny svého života budeme v Hospodinově domě hrát na strunné nástroje.
21. Izajáš řekl: Ať vezmou placku sušených fíků a třou jí vřed, a zůstane naživu.
22. A Chizkijáš řekl: Co bude znamením, že vstoupím do Hospodinova domu?