15. Chizkijáš se modlil k Hospodinu:
16. Hospodine zástupů, Bože Izraele, sedící na cherubech, ty jediný jsi Bůh všech království země; ty jsi učinil nebesa i zemi.
17. Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš; otevři, Hospodine, své oči a pohleď! Slyš všechna Sancheríbova slova, která vzkázal, aby hanobil živého Boha.
18. Hospodine, asyrští králové všechna ta království i jejich území opravdu zpustošili
19. a jejich bohy uvrhli do ohně, protože to nejsou bohové, nýbrž dílo lidských rukou, dřevo a kámen -- proto je zničili.
20. A teď, Hospodine, náš Bože, zachraň nás z jeho ruky, aby všechna království země poznala, že ty, Hospodine, jsi jediný.
21. Izajáš, syn Amósův, vzkázal Chizkijášovi: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Modlil ses ke mně ohledně asyrského krále Sancheríba.
22. Toto je slovo, které o něm řekl Hospodin: Pohrdá tebou a posmívá se ti panna, dcera sijónská, potřásá nad tebou hlavou dcera jeruzalémská.
23. Koho jsi hanobil a komu jsi utrhal? Proti komu jsi pozvedl hlas? Vysoko jsi pozdvihl oči proti Svatému Izraele.
24. Skrze své otroky jsi hanobil Panovníka a řekl sis: S množstvím svých vozů jsem vytáhl na výšiny hor, do nejvzdálenějších částí Libanonu; pokácel jsem jeho vysoké cedry, jeho nejlepší cypřiše; vstoupil jsem do jeho nejzazší výše, do jeho úrodné lesní zahrady.
25. Já jsem vykopal studny a pil jsem vodu, chodidly svých nohou jsem vysušil všechny egyptské řeky.
26. Cožpak jsi neslyšel, že jsem to již dávno připravil, před dávnými časy jsem to vytvořil? Nyní to naplňuji: Nastalo pustošení, opevněná města se hroutí v hromady kamení.
27. Jejich obyvatelé byli bezmocní, vyděšeni a zahanbeni, byli jako polní zeleň a zelené býlí, jako tráva na střechách a pole sežehnuté východním větrem.