9. Neboť to je vzpurný lid, prolhaní synové, synové neochotní poslouchat Hospodinův zákon.
10. Říkají vidoucím: Nehleďte, a prorokům: Neprorokujte nám správné věci, říkejte nám hladká slova, prorokujte klamy.
11. Ustupte z cesty, uhněte ze stezky, přestaňte nám mluvit o Svatém Izraele!
12. Proto toto praví Svatý Izraele: Protože jste zavrhli toto slovo a spoléháte na útlak a vychytralost a o to se opíráte,
13. proto vám tato vina bude jako trhlina zapříčiňující pád, která se rozšiřuje ve vysoké hradbě, jejíž zkáza přijde náhle, v okamžiku.
14. Rozbije se tak, jako když se dočista rozbije hrnčířův džbán, rozdrcen bez lítosti, takže se v té drti nenajde ani střep k shrnutí ohně z ohniště nebo k nabrání vody z louže.
15. Neboť toto řekl Panovník Hospodin, Svatý Izraele: V návratu a klidu budete zachráněni, v utišení a v důvěře bude vaše síla. Ale nechtěli jste.
16. Řekli jste: Ne, ale budeme utíkat na koních -- proto budete utíkat -- a: Pojedeme na rychlonohých -- proto vaši pronásledovatelé budou rychlonozí.
17. Tisíc bude utíkat před válečným pokřikem jediného, před pokřikem pěti utečete, dokud nezůstanete jako žerď na vrcholku hory a jako korouhev na návrší.
18. Proto Hospodin vyčkává, aby se nad vámi slitoval, proto se pozdvihne, aby se nad vámi smiloval, protože Hospodin je Bůh práva -- blahoslavení jsou všichni, kdo na něho toužebně očekávají.
19. Neboť lid bude bydlet na Sijónu, v Jeruzalémě. Nebudeš již plakat, Hospodin ti bude velice milostivý při zvuku tvého úpěnlivého křiku: Jakmile jej uslyší, odpoví ti.
20. Ačkoliv vám Panovník dá chléb úzkosti a vodu útisku, tvoji učitelé se již nebudou skrývat, ale na vlastní oči uvidíš své učitele.
21. A na vlastní uši uslyšíš za sebou říkat: To je ta cesta, po ní jděte, ať se dáte napravo nebo nalevo.
22. Pak prohlásíte za nečisté své stříbrem potažené tesané modly i svou pozlacenou litou modlu, odvrhneš je jako věci poskvrněné menstruací. Řekneš jim: Táhněte!