1. Ach Aríeli, Aríeli, město, kde tábořil David! Přidávejte rok k roku, ať se opakuje koloběh svátků!
2. Způsobím Aríelovi soužení a nastane smutek a žal, a bude pro mě jako obětní ohniště.
3. Utábořím se dokola proti tobě, oblehnu tě s náspy a postavím proti tobě obléhací pevnosti.
4. Budeš sníženo, ze země budeš mluvit a v prachu se bude dusit tvá řeč. Jako duch zemřelého bude ze země vycházet tvůj hlas a z prachu bude sípat tvá řeč.
5. A dav tvých nepřátel bude jako jemný prach a množství násilníků jako plevy hnané větrem. Stane se to v okamžiku, náhle.
6. Od Hospodina zástupů přijde tvé navštívení s hromobitím, se zemětřesením a velikou vřavou, s vichřicí a smrští a s plamenem stravujícího ohně.
7. A množství všech národů válčících proti Aríelovi -- všech válčících proti němu a jeho pevnosti a sužujících ho -- bude jako sen, jako noční vidění.
8. Bude to, jako když hladový má sen, že jí; pak se probudí a je stále hladový. Nebo jako když žíznivý má sen, že pije; pak se probudí a je stále žíznivý a jeho duše lační. Tak tomu bude s množstvím všech národů válčících proti hoře Sijónu.
9. Otálejte a buďte ohromeni, oslepujte se a buďte slepí! Opili se, ale ne vínem, potáceli se, ale ne z piva.
10. Neboť Hospodin na vás vylil ducha hlubokého spánku, zavřel vaše oči -- proroky, přikryl vaše hlavy -- vidoucí.
11. Celé toto zjevení je pro vás jako slova zapečetěné knihy, kterou dají někomu, kdo umí číst, se slovy: Přečti to. I řekne: Nemohu, protože je zapečetěná.
12. Pak bude ta kniha dána někomu, kdo neumí číst, se slovy: Přečti to. I řekne: Neumím číst.
13. Panovník řekl: Protože se tento lid přibližoval svými ústy a ctili mne svými rty, ale jeho srdce se ode mne daleko vzdálilo -- jejich bázeň přede mnou je naučena z příkazu lidí,