1. Běda vznešené koruně Efrajimových opilců, vadnoucímu květu jeho skvostné ozdoby, který je na vrchu úrodného údolí, koruně zmožených vínem.
2. Hle, Panovník má cosi silného a ohromného jako příval krupobití, jako smršť zhouby; cosi jako příval mocných rozvodněných vod mocně spustí na zem.
3. Vznešená koruna Efrajimových opilců bude nohama pošlapána.
4. A vadnoucí květ slávy její nádhery, který je na vrchu úrodného údolí, bude jako raný fík před létem -- kdo ho uvidí, zhltne ho, jen co ho uchopí.
5. V onen den bude Hospodin zástupů slavnou korunou a nádherným věncem ostatku svého lidu.
6. A duchem práva tomu, jenž zasedá na soudu, a udatností těm, kdo odvracejí boj v bráně.
7. Ale i tito vrávorají při víně a klopýtají při pivu: Kněz i prorok vrávorají při pivu, jsou zmateni z vína, klopýtají z piva. Chybují ve vidění, jsou vratkého úsudku.
8. Neboť všechny stoly jsou plné hnusných zvratků, není čistého místa.
9. Koho bude vyučovat poznání a koho naučí rozumět zprávě? Odstavené od mléka? Vzaté od prsu?
10. Vždyť říká: Pokyn za pokynem, pokyn za pokynem, míru k míře, míru k míře, trochu sem, trochu tam.
11. Ano, žvatlavou řečí a cizím jazykem bude mluvit k tomuto lidu.
12. Ten, který jim řekl: Toto je místo odpočinku, dejte odpočinek vyčerpanému, toto je místo odpočinutí; ale nechtěli poslechnout.
13. I bude pro ně Hospodinovo slovo pokyn na pokyn, pokyn na pokyn, míru k míře, míru k míře, trochu tam, trochu tam, a tak půjdou, upadnou dozadu, polámou se, budou chyceni a zajati.
14. Proto slyšte Hospodinovo slovo, posměvači vládnoucí tomuto lidu, který je v Jeruzalémě.
15. Protože jste řekli: Uzavřeli jsme smlouvu se smrtí a s podsvětím jsme udělali ujednání; i když bude procházet valící se bič, nepřijde na nás, protože jsme učinili lež svým útočištěm a v klamu jsme se ukryli.