9. Toužím po tobě v noci celou svou duší, hledám tě ve svém nitru celým svým duchem. Vždyť když se dějí tvé soudy na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti.
10. Když se udílí milost ničemovi, nenaučí se spravedlnosti; v zemi správných způsobů bude páchat bezpráví a na Hospodinovu důstojnost nebude hledět.
11. Hospodine, tvá ruka je pozdvižena, ale oni to nevidí; uvidí a budou zahanbeni pro horlivost tvého lidu, nadto tvé protivníky stráví oheň.
12. Hospodine, ty nám uchystáš pokoj; vždyť i všechna naše díla jsi udělal za nás.
13. Hospodine, Bože náš, panovali nad námi páni jiní než ty; jen tvé jméno budeme připomínat.
14. Mrtví neožijí, nebožtíci nevstanou; protože jsi je navštívil a vyhladil, ba zničil jsi každou památku na ně.
15. Rozmnožil jsi národ, Hospodine, rozmnožil jsi národ a oslavil ses, daleko jsi vzdálil všechny hranice země.
16. Hospodine, v tísni tě hledali, šeptali naučenou modlitbu kvůli tvému káznění.
17. Jako těhotná, když se přibližuje ku porodu, se svíjí a křičí v bolestech, takoví jsme byli před tebou, Hospodine.
18. Otěhotněli jsme, svíjeli jsme se bolestí a jako bychom porodili vítr; nezpůsobíme záchranu zemi, ani se nezrodí obyvatelé světa.
19. Tvoji mrtví ožijí, moje mrtvoly vstanou. Probuďte se a jásejte, obyvatelé prachu, protože tvoje rosa je rosou světla úsvitu a země vyvrhne nebožtíky.
20. Jdi, lide můj, vejdi do svých pokojů a zavři za sebou dveře; ukryj se na malou chvíli, dokud nepřejde rozhořčení.