30. Rozezni svůj hlas, dcero Galímu, pozorně naslouchej, Lajšo, ubohý Anatóte!
31. Madména se rozprchla, obyvatelé gebímští hledají bezpečí.
32. Ještě ten den se zastaví v Nóbu. Rukou pohrozí hoře dcery sijónské, návrší Jeruzaléma.
33. Hle, Panovník, Hospodin zástupů, s děsivou mocí klestí ratolesti: Ty vysoko vzrostlé jsou pokáceny, i ty nejvyšší budou sníženy.
34. Proklestí houštinu toho lesa sekerou a Libanon se vznešeným stromovím padne.