26. A Josef to určil jako ustanovení o egyptské půdě, platné až do tohoto dne: Pětinou patří faraonovi. Jen půda samotných kněží faraonovi nepatřila.
27. Izrael pobýval v egyptské zemi, v zemi Gošenu; uchytili se v ní, byli plodní a velice se rozmnožili.
28. Jákob žil v egyptské zemi sedmnáct let. Jákobových dnů, let jeho života bylo sto čtyřicet sedm let.
29. Když se přiblížil čas Izraelovy smrti, zavolal si svého syna Josefa a řekl mu: Jestliže jsem nyní nalezl milost ve tvých očích, vlož, prosím, ruku pod má bedra, a prokaž mi milosrdenství a věrnost: Prosím, nepohřbívej mě v Egyptě.
30. Až ulehnu se svými otci, odnes mě z Egypta a pohřbi mě v jejich hrobě. Josef odpověděl: Ano, učiním podle tvého slova.
31. I řekl: Přísahej mi. A on mu přísahal. A Izrael se poklonil nad hlavou lůžka.