6. Josef byl pánem nad zemí, byl tím, kdo prodával všemu lidu země. Josefovi bratři přišli a klaněli se mu tváří k zemi.
7. Když Josef spatřil své bratry, poznal je, ale nedal se jim poznat a mluvil s nimi tvrdě. Řekl jim: Odkud jste přišli? Odpověděli: Z kenaanské země, abychom nakoupili potravu.
8. Josef své bratry poznal, ale oni ho nepoznali.
9. Tu si Josef vzpomněl na sny, které o nich měl. Řekl jim: Jste zvědové! Přišli jste, abyste viděli nechráněná místa země.
10. Odpověděli mu: Ne, pane, tvoji otroci přišli, aby nakoupili potravu.
11. Všichni jsme synové jednoho muže. Jsme poctiví lidé, tvoji otroci nejsou zvědové!
12. Řekl jim: Ne, neboť jste přišli, abyste viděli nechráněná místa země!
13. Odpověděli: Nás, tvých otroků, bylo dvanáct bratrů, synů jednoho muže v kenaanské zemi. A hle, nejmladší je dnes s naším otcem a jeden už není.
14. A Josef jim řekl: Je to tak, jak jsem vám říkal: Jste zvědové.
15. Tak budete přezkoušeni: Jakože živ je farao, nevyjdete odsud, pokud váš nejmladší bratr nepřijde sem.
16. Pošlete jednoho z vás, ať přivede vašeho bratra, zatímco vy budete spoutáni. Tak budou přezkoušena vaše slova, máteli pravdu. Jestli ne, jakože živ je farao, jste zvědové.
17. Pak je dal spolu na tři dny do vazby.
18. Třetího dne jim Josef řekl: Udělejte toto a zůstanete naživu; já se bojím Boha:
19. Jsteli poctiví, jeden váš bratr zůstane spoután ve vašem vězení a vy jděte a přineste svým hladovějícím rodinám obilí
20. a svého nejmladšího bratra přiveďte ke mně. Tak se vaše slova potvrdí a nezemřete. I učinili tak.
21. A říkali jeden druhému: Jistě neseme vinu za svého bratra. Viděli jsme soužení jeho duše, když nás prosil o milost, a nevyslyšeli jsme ho. Proto na nás přišlo toto soužení.