13. Odpověděli: Nás, tvých otroků, bylo dvanáct bratrů, synů jednoho muže v kenaanské zemi. A hle, nejmladší je dnes s naším otcem a jeden už není.
14. A Josef jim řekl: Je to tak, jak jsem vám říkal: Jste zvědové.
15. Tak budete přezkoušeni: Jakože živ je farao, nevyjdete odsud, pokud váš nejmladší bratr nepřijde sem.
16. Pošlete jednoho z vás, ať přivede vašeho bratra, zatímco vy budete spoutáni. Tak budou přezkoušena vaše slova, máteli pravdu. Jestli ne, jakože živ je farao, jste zvědové.
17. Pak je dal spolu na tři dny do vazby.
18. Třetího dne jim Josef řekl: Udělejte toto a zůstanete naživu; já se bojím Boha:
19. Jsteli poctiví, jeden váš bratr zůstane spoután ve vašem vězení a vy jděte a přineste svým hladovějícím rodinám obilí
20. a svého nejmladšího bratra přiveďte ke mně. Tak se vaše slova potvrdí a nezemřete. I učinili tak.
21. A říkali jeden druhému: Jistě neseme vinu za svého bratra. Viděli jsme soužení jeho duše, když nás prosil o milost, a nevyslyšeli jsme ho. Proto na nás přišlo toto soužení.
22. Rúben jim odpověděl: Což jsem vám neříkal, abyste proti chlapci nehřešili? Ale neposlechli jste. A hle, již je jeho krev vyhledávána.
23. Oni však nevěděli, že Josef rozumí, protože mezi nimi byl tlumočník.
24. Odvrátil se od nich a plakal. Pak se k nim obrátil, mluvil s nimi, vybral z nich Šimeóna a před jejich očima ho svázal.
25. Pak Josef přikázal, aby jejich nádoby naplnili obilím a aby vrátili každému jeho peníze do jeho pytle a aby jim dali potravu na cestu. Když jim to udělali,
26. naložili své obilí na osly a vyšli odtamtud.