1. V té době se stalo, že Juda odešel od svých bratrů a uchýlil se až k adulamskému muži jménem Chíra.
2. Juda tam spatřil dceru kenaanského muže jménem Šúa. Vzal si ji za ženu a vešel k ní.
3. Otěhotněla a porodila syna. Juda mu dal jméno Ér.
4. Pak znovu otěhotněla, porodila syna a dala mu jméno Ónan.
5. A ještě znovu porodila syna a dala mu jméno Šela. Bylo to v Kezíbu, když ho porodila.
6. Pak Juda vybral pro Éra, svého prvorozeného, ženu jménem Támar.
7. Ale Judův prvorozený Ér byl zlý v Hospodinových očích a Hospodin ho usmrtil.
8. I řekl Juda Ónanovi: Vejdi k ženě svého bratra a splň vůči ní švagrovskou povinnost; vzbuď svému bratru potomka.
9. Ónan věděl, že ten potomek nebude patřit jemu, proto když vcházel k ženě svého bratra, vypouštěl semeno na zem, aby nedal potomka svému bratru.
10. To, co páchal, bylo v Hospodinových očích zlé. Proto usmrtil i jeho.
11. Juda pak řekl své snaše Támaře: Usaď se jako vdova v domě svého otce, dokud nevyroste můj syn Šela. Říkal si však: Aby také on nezemřel jako jeho bratři. Támar tedy šla a usadila se v otcovském domě.
12. Uplynulo mnoho dní a Judova žena, dcera Šúova, zemřela. Když se Juda utěšil, šel se svým adulamským přítelem Chírou ke střihačům svých ovcí do Timny.
13. Támaře bylo oznámeno: Hle, tvůj tchán jde do Timny stříhat ovce.
14. Odložila tedy své vdovské šaty, zakryla se závojem, úplně se zahalila a posadila se u vstupu do Énajimu, který je na cestě do Timny. Viděla totiž, že Šela vyrostl a ona mu nebyla dána za ženu.
15. Juda ji spatřil a považoval ji za nevěstku, protože měla zakrytou tvář.
16. Naklonil se k ní u cesty a řekl: Pojď, chci k tobě vejít. (Nevěděl totiž, že je to jeho snacha.) Odpověděla: Co mi dáš, když ke mně vejdeš?
17. Řekl: Pošlu kůzle ze stáda. Odpověděla: Dej však zástavu, než je pošleš.
18. Řekl: Jakou zástavu ti mám dát? Odpověděla: Svůj pečetní prsten, šňůrku a hůl, kterou máš v ruce. Dal jí to, vešel k ní, a ona s ním otěhotněla.
19. Pak vstala, odešla, odložila závoj a oblékla si vdovské šaty.
20. Juda pak poslal svého adulamského přítele s kůzletem, aby vzal od té ženy zástavu, ale nenašel ji.
21. Vyptával se mužů v tom místě: Kde je ta chrámová nevěstka, která byla v Énajimu u cesty? Odpovídali: Žádná chrámová nevěstka tu nebyla.
22. Vrátil se k Judovi a řekl: Nenašel jsem ji. Také muži v tom místě říkali, že tam žádná chrámová nevěstka nebyla.
23. Juda řekl: Ať si to vezme; jen abychom nebyli v pohrdání. Vždyť jsem jí to kůzle poslal, ale tys ji nenašel.
24. Asi po třech měsících bylo Judovi oznámeno: Tvá snacha Támar se dopustila smilstva, a hle, také je ze smilstva těhotná. Juda odpověděl: Vyveďte ji, ať je upálena.
25. Když ji vyváděli, vzkázala svému tchánovi: Jsem těhotná s mužem, kterému patří tyto věci. A pokračovala: Prozkoumej, prosím, komu patří tento pečetní prsten, šňůrka a tato hůl.
26. Juda to prozkoumal a řekl: Je spravedlivější než já, neboť jsem ji nedal svému synu Šelovi. A už ji znovu nepoznal.
27. Když nastal čas jejího porodu, hle, v jejím lůnu byla dvojčata.
28. Stalo se, když rodila, že jedno vystrčilo ruku. Porodní bába vzala karmínový provázek, přivázala mu ho na ruku a řekla: Toto vyjde první.
29. Avšak když vtáhl ruku zpět, hle, vyšel jeho bratr. Řekla: Jakou trhlinu jsi pro sebe protrhl? I dali mu jméno Peres.
30. Potom vyšel jeho bratr, který měl na ruce karmínový provázek. Jemu dali jméno Zerach.