9. Ezau řekl: Mám hojnost, bratře, ať ti zůstane to, co je tvé.
10. Ale Jákob řekl: Ne, prosím, jestliže jsem nyní nalezl milost v tvých očích, přijmi ten dar ode mne, neboť jsem viděl tvou tvář, jako bych viděl tvář Boží, a laskavě jsi mne přijal.
11. Přijmi prosím mé požehnání, které jsem ti přinesl; neboť Bůh mi byl milostiv a mám všechno. Nutil ho, až to přijal.
12. Ezau řekl: Vyrazme a pojďme. Já půjdu před tebou.
13. Jákob mu odpověděl: Můj pán ví, že děti jsou ještě útlé a mám tu ovce a krávy krmící mladé. Kdyby je ostře hnali jediný den, celé to stádo by uhynulo.
14. Ať jde, prosím, můj pán před svým otrokem, a já budu postupovat pozvolna podle kroku dobytka, jenž je přede mnou, a podle kroku dětí, dokud nepřitáhnu ke svému pánu do Seíru.
15. Ezau řekl: Dovol, ať u tebe ponechám některé z lidí, kteří jsou se mnou. Jákob odpověděl: Nač to? Jen když naleznu milost v očích svého pána!
16. Tak se toho dne Ezau navrátil svou cestou do Seíru,
17. Jákob však odtáhl do Sukótu a postavil si dům a pro svůj dobytek udělal stánky. Proto se to místo nazývá Sukót.
18. Potom, když přišel z Paddanaramu, Jákob pokojně přišel do města Šekemu, které je v kenaanské zemi. Utábořil se před městem
19. a od synů Chamóra, otce Šekemova, koupil za sto kesít díl pole, na kterém postavil svůj stan.
20. A postavil tam oltář a nazval ho Bůh je Bohem Izraelovým.