16. třicet velbloudic se sajícími mláďaty, čtyřicet krav a deset býků, dvacet oslic a deset oslů.
17. A každé stádo zvlášť předal do rukou svých otroků a řekl jim: Jděte přede mnou a ponechte odstup mezi jednotlivými stády.
18. A prvnímu přikázal: Až se s tebou setká můj bratr Ezau a zeptá se tě, čí jsi, kam jdeš a čí jsou ta zvířata před tebou,
19. odpovíš: Patří tvému otroku Jákobovi; je to dar poslaný mému pánu Ezauovi. A hle, také on jde za námi.
20. Přikázal také druhému i třetímu a všem, kdo šli za stády: Takovým způsobem budete mluvit s Ezauem, až ho potkáte.
21. A ještě řeknete: Hle, tvůj otrok Jákob jde za námi, protože si řekl: Usmířím ho darem, který půjde přede mnou, a potom uvidím jeho tvář; snad mne milostivě přijme.
22. Dar ho tedy předcházel, zatímco on tuto noc zůstal v táboře.
23. Té noci vstal, vzal své dvě ženy a své dvě služky i svých jedenáct chlapců a přešel brod v Jaboku.
24. Vzal je a převedl je přes potok a převedl všechno, co měl.
25. Pak Jákob zůstal sám a zápasil s ním nějaký muž až do východu jitřenky.
26. Když viděl, že ho nepřemůže, udeřil ho do kyčelního kloubu, a Jákobovi se vykloubil kyčelní kloub, když s ním zápasil.
27. Pak muž řekl: Pusť mě, neboť vyšla jitřenka. Jákob odpověděl: Nepustím tě, pokud mi nepožehnáš.
28. I řekl mu: Jaké je tvé jméno? Odpověděl: Jákob.
29. Nato řekl: Tvé jméno již nebude Jákob, ale Izrael. Protože jsi zápasil s Bohem i s lidmi a obstál jsi.
30. Jákob se ještě vyptával: Oznam mi prosím své jméno. On řekl: Nač to, že se vyptáváš na mé jméno? A požehnal mu tam.
31. Jákob to místo pojmenoval Peníel, neboť řekl: Viděl jsem Boha tváří v tvář a můj život byl zachráněn.
32. Vycházelo mu slunce, když procházel Penúel; ale byl kulhavý kvůli své kyčli.
33. Proto synové Izraelovi až dodnes nejedí šlachu, která je nad kyčelním kloubem, protože udeřil Jákoba do kyčelního kloubu, do té šlachy.