22. Bůh pamatoval na Ráchel, vyslyšel ji a otevřel její lůno.
23. Otěhotněla, porodila syna a řekla: Bůh odňal mou potupu.
24. Dala mu jméno Josef se slovy: Kéž mi Hospodin přidá dalšího syna!
25. Když Ráchel porodila Josefa, řekl Jákob Lábanovi: Propusť mě, ať odejdu na své místo a do své země.
26. Vydej mi mé ženy a děti, za něž jsem ti sloužil, a půjdu. Vždyť ty sám víš, jakou službu jsem ti prokazoval.
27. Lában mu odpověděl: Kéž bych nalezl milost v tvých očích a zůstal bys. V kalichu jsem viděl, že mi kvůli tobě Hospodin požehnal.
28. Dále řekl: Urči si svou mzdu u mne a dám ti ji.
29. Jákob mu odpověděl: Ty víš, jak jsem ti sloužil a jak se mnou tvůj dobytek prospíval.
30. Vždyť to málo, co jsi měl před mým příchodem, se rozhojnilo v množství a Hospodin ti žehnal na každém mém kroku. Kdy již budu pracovat také pro svou rodinu?
31. Zeptal se: Co ti mám dát? Jákob odpověděl: Nedávej mi nic. Pokud pro mne uděláš tuto věc, budu znovu pást a střežit tvé ovce: