1. Potom se Jákob zvedl a šel do země synů východu.
2. Tu se podíval a uviděl studnu v poli a při ní tam odpočívala tři stáda ovcí. Z té studny se totiž napájela stáda a na otvoru studny ležel velký kámen.
3. Když se tam všechna stáda shromáždila, odvalovali kámen z otvoru studny a dávali ovcím pít. Pak vraceli kámen na otvor studny, zpět na jeho místo.
4. Jákob se jich zeptal: Odkud jste, bratři? Odpověděli: Jsme z Cháranu.
5. Zeptal se jich: Znáte Lábana, syna Náchorova? Řekli: Známe.
6. Dále se jich zeptal: Jak se mu daří? Odpověděli: Dobře. Hle, jeho dcera Ráchel přichází se stádem.
7. Tu řekl: Hle, ještě je jasný den, ještě není čas shromažďovat dobytek. Napojte ovce a jděte je pást.
8. Odpověděli: Nemůžeme, dokud nebudou shromážděna všechna stáda a nebude odvalen kámen z otvoru studny. Pak napojíme ovce.
9. Ještě s nimi mluvil, když přišla Ráchel s ovcemi svého otce; byla totiž pastýřkou.
10. Jakmile Jákob uviděl Ráchel, dceru Lábana, bratra své matky, a ovce Lábana, bratra své matky, přistoupil, odvalil kámen z otvoru studny a napojil ovce Lábana, bratra své matky.