22. Ale děti se v jejím nitru kopaly. Řekla si tedy: Jeli tomu tak, k čemu mi to je? A šla se dotázat Hospodina.
23. Hospodin jí řekl: Dva národy jsou ve tvém nitru, dvojí lid z tvého lůna se navzájem oddělí. Jeden lid bude silnější než lid druhý a starší bude sloužit mladšímu.
24. Když se jí naplnily dny ku porodu, hle, v jejím lůnu byla dvojčata.
25. První vyšel celý ryšavý, chlupatý jako kožich. Dali mu jméno Ezau.
26. Potom vyšel jeho bratr a rukou držel Ezaua za patu. Dali mu jméno Jákob. Když se narodili, bylo Izákovi šedesát let.
27. Když mládenci vyrostli, stal se Ezau mužem znalým lovu, mužem divočiny, kdežto Jákob mužem mírným, bydlícím ve stanech.
28. Izák měl rád Ezaua, protože rád jídal zvěřinu, zatímco Rebeka milovala Jákoba.
29. Jednou Jákob uvařil jídlo, když vtom přišel Ezau z pole a byl vyčerpaný.
30. Ezau Jákobovi řekl: Dej mi teď zhltnout trochu toho rudého, zde toho rudého, neboť jsem vyčerpaný. Proto ho pojmenovali Edóm.
31. Ale Jákob řekl: Prodej mi teď své prvorozenství.
32. Ezau odpověděl: Hle, já se blížím k smrti, k čemu mi je prvorozenství?
33. Jákob řekl: Přísahej mi teď. I přísahal mu a prodal své prvorozenství Jákobovi.