14. Abraham vstal časně ráno, vzal chléb a měch vody a dal to Hagaře. Položil jí to na ramena a poslal ji s dítětem pryč. Odešla a bloudila v pustině Beeršeby.
15. Když voda v měchu došla, odložila dítě pod jedno křoví.
16. Odešla a posadila se naproti opodál na dostřel luku, neboť si řekla: Nebudu se dívat na smrt toho dítěte. Tak seděla naproti, pozvedla hlas a plakala.
17. Bůh uslyšel hlas chlapce. Boží anděl zavolal na Hagaru z nebes a řekl jí: Co je ti, Hagaro? Neboj se, protože Bůh slyšel hlas chlapce tam, kde je.
18. Vstaň, zvedni chlapce a pevně ho drž za ruku, protože z něj učiním velký národ.
19. Tu jí Bůh otevřel oči a uviděla studnu s vodou. Šla, naplnila měch vodou a dala chlapci napít.
20. Bůh byl s chlapcem, když vyrůstal. Usadil se v pustině a stal se velkým lukostřelcem.
21. Bydlel v Páranské pustině a matka mu vybrala ženu z egyptské země.
22. V té době řekl Abímelek a Píkol, velitel jeho armády, Abrahamovi: Bůh je s tebou ve všem, co děláš.
23. Nyní mi tu přísahej při Bohu, že si budeš počínat věrně vůči mně a vůči mému nástupci i mému následníku; tak jako jsem prokázal laskavost tobě, budeš ji prokazovat i mně a zemi, v níž jsi pobýval jako cizinec.