7. a řekl: Prosím, moji bratři, nepáchejte takové zlo.
8. Podívejte, mám dvě dcery, které nepoznaly muže, nyní vám je vyvedu a učiňte s nimi, co vám bude libo. Jenom nic nedělejte těmto mužům, vždyť proto vešli do stínu mého přístřeší.
9. Odpověděli: Kliď se! A říkali: Sám tu zůstává jako host a troufá si nás soudit! Tak s tebou naložíme hůř než s nimi! A velice tlačili na toho muže, na Lota, a pokoušeli se vylomit dveře.
10. Nato muži zevnitř vztáhli ruce, vtáhli Lota k sobě do domu, zavřeli dveře
11. a muže u vchodu domu od nejmenšího až do největšího ranili slepotou, že nedokázali nalézt vchod.
12. Potom muži Lotovi řekli: Koho tu ještě máš? Zetě, syny a dcery i všechny, které máš ve městě, vyveď z tohoto místa!
13. Neboť zničíme toto místo, protože veliký je před Hospodinem křik proti němu, takže nás Hospodin poslal, abychom je zničili.
14. Lot tedy vyšel a mluvil ke svým zeťům, kteří si měli vzít jeho dcery, a říkal: Vstaňte a vyjděte z tohoto místa, protože Hospodin město zničí! Ale jeho ženichům to připadalo, jako by žertoval.
15. Když vyšla jitřenka, andělé naléhali na Lota: Vstaň a vezmi svou ženu a obě své dcery, které jsou zde, ať nejsi smeten za vinu toho města!
16. Když váhal, muži z Hospodinova soucitu s ním uchopili jeho ruku, ruku jeho ženy i ruku obou jeho dcer, vyvedli ho a zanechali ho venku za městem.
17. A když je vyváděli pryč, jeden řekl: Uteč do bezpečí, abys zachránil svou duši. Nehleď zpět a nezastavuj se nikde v rovině. Uteč do hor, ať nejsi smeten.
18. Lot jim odpověděl: Prosím ne, Panovníku.
19. Hle, nyní tvůj otrok nalezl milost ve tvých očích a veliké je tvé milosrdenství, které jsi mi prokázal, když jsi zachoval mou duši při životě. Ale já nebudu moci uniknout do hor, aby na mne nedolehla ta zhouba, a zemřel bych.
20. Jen pohleď na toto město. Je dosti blízko, abych tam utekl, a je nepatrné. Dovol, ať tam uteču do bezpečí! Copak není nepatrné? A má duše zůstane naživu!
21. I řekl mu: Dobře, vyhovím ti i v této věci. Město, o kterém jsi mluvil, nevyvrátím.
22. Rychle tam uteč do bezpečí, protože nemohu nic dělat, dokud tam nevejdeš. Proto se to město jmenuje Sóar.
23. Slunce právě vyšlo nad zemí, když Lot vešel do Sóaru.
24. A Hospodin seslal na Sodomu a na Gomoru déšť síry a ohně. Bylo to od Hospodina z nebes.
25. Tak vyvrátil tato města a celou tu rovinu, i všechny obyvatele těch měst, i vše, co rostlo na zemi.