18. Abraham se jistě stane velikým a mocným národem a budou v něm požehnány všechny národy země.
19. Neboť jsem se s ním sblížil, takže přikáže svým synům a svému domu po sobě, aby zachovávali Hospodinovu cestu a konali spravedlnost a právo, aby Hospodin Abrahamovi naplnil to, co o něm řekl.
20. I řekl Hospodin: Křik proti Sodomě a Gomoře je tak velký a jejich hřích tak přetěžký,
21. že musím sestoupit a podívat se, zdali jednají zcela podle toho křiku, který se ke mně donesl. A jestli ne, zjistím to.
22. Muži se odtamtud obrátili a šli k Sodomě, ale Abraham ještě stál před Hospodinem.
23. Abraham přistoupil a řekl: Cožpak s ničemou vyhladíš i spravedlivého?
24. Možná je uprostřed toho města padesát spravedlivých. Cožpak ho přece vyhladíš a neodpustíš tomu místu kvůli padesáti spravedlivým, kteří jsou uprostřed něho?
25. Ať je to od tebe vzdáleno, abys učinil takovou věc, že bys usmrtil spravedlivého s ničemou, takže by na tom spravedlivý byl tak jako ničema. Ať je to od tebe vzdáleno! Cožpak soudce celé země nebude jednat podle práva?
26. Hospodin odpověděl: Jestliže najdu v Sodomě uprostřed města padesát spravedlivých, odpustím kvůli nim celému tomu místu.
27. Abraham pokračoval a řekl: Hle, dovolím si mluvit k Panovníkovi, ačkoliv jsem prach a popel.
28. Možná, že do padesáti spravedlivých bude chybět pět. Zničíš pro těch pět celé město? Odpověděl: Nezničím, najduli tam čtyřicet pět.
29. Ještě dále k němu mluvil slovy: Možná se jich tam najde čtyřicet. Odpověděl: Pro těch čtyřicet to neučiním.
30. Pak řekl: Ať se Panovník nerozzlobí, že ještě mluvím. Možná se jich tam najde třicet. Odpověděl: Neučiním to, najduli tam třicet.
31. Nato řekl: Hle, dovolím si mluvit k Panovníkovi. Možná se jich tam najde dvacet. Odpověděl: Nezničím je kvůli těm dvaceti.
32. Potom řekl: Ať se Panovník nerozhněvá, když promluvím ještě jednou. Možná se jich tam najde deset. Odpověděl: Nezničím je kvůli těm deseti.