12. A když zapadalo slunce, na Abrama padl hluboký spánek, a hle, padala na něho hrůza a veliká temnota.
13. A Hospodin Abramovi řekl: S jistotou věz, že tvé potomstvo bude cizincem v zemi, která nebude jejich, a budou tam otročit a budou pokořováni čtyři sta let.
14. Avšak národ, kterému budou otročit, budu soudit a potom vyjdou s velikým majetkem.
15. A ty vejdeš ke svým otcům v pokoji; budeš pohřben v dobrém stáří.
16. Až čtvrtá generace se sem navrátí, protože až potud nebude dovršena vina Emorejců.
17. Pak zapadlo slunce a nastal soumrak, a hle, kouřící pec a ohnivá pochodeň, která prošla mezi těmi díly.
18. V onen den Hospodin uzavřel s Abramem smlouvu slovy: Tvému potomstvu dám tuto zemi od egyptské řeky až k té veliké řece, řece Eufratu,
19. Kénijce, Kenazejce a Kadmónce,