6. Ve všech vašich sídlech budou zpustošena města a zpustnou návrší, protože vaše oltáře budou zpustošeny a zničeny; vaši bůžkové budou rozdrceni a odklizeni, vaše kadidlové oltáře budou rozbity a vaše výtvory budou zahlazeny.
7. Pobitý padne uprostřed vás a pak poznáte, že já jsem Hospodin.
8. Avšak, až se to stane, ponechám vám mezi národy ty, kdo uniknou meči, až budete roztroušeni do různých zemí.
9. Pak si na mě ti z vás, kdo uniknou , vzpomenou mezi národy, kam byli vzati do zajetí, jak jsem byl zdrcen jejich smilnícím srdcem, které se ode mne odvrátilo, a jejich očima smilnícíma s jejich bůžky, a zhnusí se sami sobě pro zlo, které spáchali všemi svými ohavnostmi.
10. A poznají, že já Hospodin jsem nepromluvil bezdůvodně, že jim způsobím toto zlo.
11. Toto řekl Panovník Hospodin: Udeř do své dlaně, dupni nohou a řekni: Ach! kvůli všem zlým ohavnostem domu izraelského, neboť padnou mečem, hladem a morem.
12. Ten, kdo je daleko, zemře na mor, ten, kdo je blízko, padne mečem a ten, kdo zůstane a bude v obležení, zemře hladem, a tak proti nim dovrším svou zlobu.
13. A poznáte, že já jsem Hospodin, až budou jejich pobití mezi jejich bůžky okolo jejich oltářů na každém vyvýšeném návrší, na všech vrcholech hor i pod každým zeleným stromem a pod každým košatým terebintem, na místě, kde předložili příjemnou vůni všem svým bůžkům.
14. Vztáhnu proti nim svou ruku a proměním tu zemi ve spoušť a zpustošenou krajinu, více než je pustina u Dibly, ve všech jejich sídlech. I poznají, že já jsem Hospodin.