10. A poznají, že já Hospodin jsem nepromluvil bezdůvodně, že jim způsobím toto zlo.
11. Toto řekl Panovník Hospodin: Udeř do své dlaně, dupni nohou a řekni: Ach! kvůli všem zlým ohavnostem domu izraelského, neboť padnou mečem, hladem a morem.
12. Ten, kdo je daleko, zemře na mor, ten, kdo je blízko, padne mečem a ten, kdo zůstane a bude v obležení, zemře hladem, a tak proti nim dovrším svou zlobu.
13. A poznáte, že já jsem Hospodin, až budou jejich pobití mezi jejich bůžky okolo jejich oltářů na každém vyvýšeném návrší, na všech vrcholech hor i pod každým zeleným stromem a pod každým košatým terebintem, na místě, kde předložili příjemnou vůni všem svým bůžkům.
14. Vztáhnu proti nim svou ruku a proměním tu zemi ve spoušť a zpustošenou krajinu, více než je pustina u Dibly, ve všech jejich sídlech. I poznají, že já jsem Hospodin.