1. A ty, lidský synu, prorokuj proti izraelským horám. Řekneš: Izraelské hory, slyšte Hospodinovo slovo.
2. Toto praví Panovník Hospodin: Jelikož o vás nepřítel řekl: Výborně! I starodávná návrší se nám dostala do vlastnictví,
3. proto prorokuj a řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Právě proto, že vás pustoší a baží po vás ze všech stran, abyste se staly vlastnictvím ostatních národů, a zatáhli vás do řečí a pomluv lidu,
4. proto izraelské hory, slyšte slovo Panovníka Hospodina: Toto praví Panovník Hospodin k horám a návrším, řečištím a údolím i ke zpustošeným troskám a opuštěným městům, která se stala lupem a předmětem výsměchu ostatních okolních národů.
5. Proto praví Panovník Hospodin toto: Copak jsem nepromluvil se svou ohnivou žárlivostí proti ostatním národům a proti všem Edómcům, kteří zabrali mou zemi pro sebe do vlastnictví s radostí z celého srdce a s opovržením v duši, aby jako lup získali její pastviny?
6. Proto prorokuj proti izraelské půdě. Řekneš horám a návrším, řečištím a údolím: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já jsem promluvil ve své žárlivosti a ve své zlobě, jelikož jste snášeli hanění národů.
7. Proto praví Panovník Hospodin toto: Já jsem pozvedl svou ruku: Národy, které jsou okolo vás, ony jistě ponesou svou ostudu.
8. A vy, izraelské hory, poskytnete své větvoví a ponesete své ovoce pro můj izraelský lid, protože se přiblížil jeho příchod.