1. I stalo se v dvanáctém roce v dvanáctém měsíci, prvního dne toho měsíce; stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
2. Lidský synu, pozvedni žalozpěv nad faraonem, egyptským králem. Řekneš mu: Byl jsi připodobněn k mladému lvu národů a byl jsi jako drak v mořích, vyvaloval ses ve svých tocích, čeřil jsi vody svýma nohama a kalil jsi jejich toky.
3. Toto praví Panovník Hospodin: Rozprostřu však nad tebou svou síť ve shromáždění mnohých národů a vytáhnou tě v mé síti.
4. Zanechám tě na zemi, na povrch pole tě vyvrhnu, usadím na tobě všelijaké nebeské ptactvo a nasytím tebou zvěř celé země.
5. Na horách zanechám tvé maso a hromadou tvých ostatků zaplním údolí.
6. Napojím zemi záplavou tvé krve až k horám a řečiště budou z tebe plná.
7. Až uhasneš, zakryji nebesa a hvězdy na nich nechám potemnět. Slunce, to zakryji oblakem, a měsíc nebude svítit svým světlem.
8. Všechna světla svítící na nebesích nad tebou nechám potemnět a uvedu temnotu na tvou zemi, je výrok Panovníka Hospodina.
9. Tehdy znepokojím srdce mnohého lidu, až roznesu tvou zkázu mezi národy do zemí, které neznáš.